Film Podzimní získal ocenění

„Neuděláme si výlet? Tohle by mohlo být dobrý dobrodružství,“ přišlo mi e-mailem. Řekl jsem ano a přesně v 9:02 jsme opustili třebíčské autobusové nádraží. Z nervózního a nepříjemného řidiče se během chvíle stal řidič velice příjemný a cestu nám tak znepříjemnil pouze Mr. Silasův neslušný předsedící, jehož sedadlo musel s odporem upravit Mr. Silasův přísedící.

Na Florenci jsme se slušnou zásobou rohlíků a salámů a sýrů v batohu byli včas. Naše průvodkyně však nikoli, důsledkem čehož známe ze zdejší florentského nádražního bulváru každou píď a mírně rozladěni se sebevědomě vydáváme napospas hlubinám metra naproti opozdisevší Hirnlego. Zdárné setkání. Ta tíha se už nedá vydržet, nedá se nic dělat, musíme na pivo.

Praha je zvláštní. Člověk chodí dlouhé minuty a nikde žádná vhodná hospoda. V sobotu mají povětšinou buď zavřeno či nenalijí osobám 2 dny pod osmnáct. Člověka tak drží nad vodou jen hřejivý pocit, že na Václaváku potkal Levné knihy a kina, o kterých Mr. Silas básnil ne-li už od Florence a při kterých se dá sentimentálně vzpomínat na jeho dětství. Vzpomínalo by se lépe, kdybychom nebyli neustálým terčem poznámek o chůzi vpravo (leč pochopili jsme).

Zkrátka, když přeskočím ledabylé pokusy, vypadalo by schéma asi takto: Zavřeno => nedali pivo => zavřeno => dali pivo. Ovšem Praha je divná. Místy nechutná.

Dva historikové sedí naproti sobě. Na Mr. Silase se dívá zakrslý malá muž, po chvíli odchází a přináší dvě piva, dva rumy a druhý historik s tímto materiálem usedá. Ona ho krmí, on ji krmí. Vzájemně se hladí po vousech. Ona pije a čistí si levici. Přesun. Připíjíme na zelináře Kroupu (je státní svátek) Nastává zmatek, jáhelná kaše se objevuje na vedlejším stole, zbývá jeden historik a já nevidím ruku v batohu, kde není díra a nevidím cizí ruku pod stolem, doušek piva přeruší hluboký kašel, historikové se jímají bujně se objímat, historik se zvedá, já utíkám pro kousek piva. Je těžké určit nahoře, dole, jen vidím Mr. Silase a historika, jak se navzájem svádějí, ukazují si zbylé zuby a dějí se nechutné věci. Opravdu nechutné, historik se vrací a její druh se raduje, že se mu vrátila družka. Mr. Silas to zakusuje mrkví a sýrem zároveň, výborná podzimní pochoutka, historik s hustším vousem se zvedá a vyměňuje pár slov se Mistrem, ten nabízí mrkev a sýr a hospodu opouštíme s předsevzetím, že další pivo si radši dáme až po skončení filmu…

Pravda, nebýt historikové tak historičtí a nalití, mohlo to dopadnou poměrně bolestně. To však již neřešíme, čeká nás totiž vrchol dnešního dne – film The Departed (Skrytá identita) režiséra Martina Scorseseho.

K filmu ode mě asi tolik, že mi nevadí a že se vyplnilo mé očekávání (veskrze pozitivní), bližší informace o tomto snímku u Mr. Silase…

Ale abychom se dostali k původnímu cíli naší cesty – v pozdním podvečeru sedíme u piva v kavárně divadla Na prádle. Po chvíli se přesouváme do sálu s promítacím plátnem, dopíjíme nápoj a sledujeme předávání cen vítězným snímkům v rámci projektu rEVOLUCE. A i na nás přichází zanedlouho řada. Cenu za „Největší emoce předané divákovi“ si odnesl snímek z dílny SMD – Podzimní. Gratulaci od herečky M. Steinmasslové a režiséra K. Smyczka přijal Mr. Silas a odnesl si uznání a „sošku“ ve tvaru „R“.

Následovala noční cesta Prahou a rozloučení s Hirnlego a cesta k autu rodičů. Vinou nevážné havárie získáváme spoustu času, znovu se v metru setkáváme s Hirnlego, znovu sedíme u piva, znovu se loučíme s Hirnlego a znaveni a obohaceni novými zážitky se vracíme zpátky do Třebíče.


marilynmanson.cz by penguin67
Nostalghia - Andrej Tarkovskij
Nostalghia - Markéta Lazarová
David Lynch